fbpx

O KONFERENCI

swich to english

Trh práce se nachází v historicky bezprecedentní situaci minimální nezaměstnanosti. Tradiční role zaměstnance a zaměstnavatele se otáčí: lidé už nehledají práci, ale práce si musí hledat lidi. Díky tomu se otevírá otázka, jejíž řešení je aktuálnější a důležitější, než kdy dříve: jaký je vlastně smysl práce?

Zatímco zákony zisku a efektivity produkce jako takové na trhu zůstávají, v různých specializovaných odvětvích dochází k zásadním změnám organizace práce a vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i vztahů ke správě výrobních prostředků. Na prahu 20. let nového milénia vznikají podnikatelské modely, které místo zisku kladou na první místo štěstí, osobní rozvoj, společenský cíl, svobodu či smysluplnost.

Celou dosavadní historii kapitalismu lemovala snaha dosahovat vyšších zisků. Samotný smysl práce se však v ziscích utopil. Nyní se ale společnost přesunula do fáze znalostní ekonomiky. Jako by najednou, tváří v tvář neuspokojitelné poptávce po profesionálních zaměstnancích, hrál smysl práce stále významnější roli. Jinými slovy: lidé západního kulturního kruhu si dnes mohou dovolit chtít nejen pracovat, ale pracovat smysluplně.

Trh leckde dospívá do stádia, kdy jej nutnost vede k přehodnocení tradičně platných dogmat o produktivitě: Pravdou je, že pokud celý špendlík vyrábí jeden člověk, efektivita výroby nebude nikdy vyšší, než když se proces výroby špendlíku rozloží na prvočinitele, z nichž každý je realizován specializovaným pracovníkem. Je tu však zásadní rozdíl: pokud celý špendlík vyrobí jeden člověk, bude mu na hotovém výrobku záležet.            

Antropologie Karla Marxe zakládá člověka jako rodovou bytost sebeutvářenou v procesu práce. Odcizená práce je specifickým průvodním jevem kapitalistické výrobní soustavy, ve které člověk ztrácí produkty své tvůrčí činnosti i společenské vazby a je degradován na nahraditelnou součástku.

Ekonomické modely se však v posledních desetiletích pozvolna mění. Jak se tedy fenomén odcizení a emancipace člověka manifestuje v nejaktuálnějších manažerských metodikách organizace práce a správy výrobních prostředků? Co je to štěstí v práci? Slouží zaměstnanci nebo zaměstnavateli? Je jeho hledání cestou k emancipaci člověka? Snaží se současní špičkoví manažeři vracet zaměstnancům produkty jejich práce, nebo jen dávají vykořisťování lidskou tvář? Platí, že se z “human resources” stávají “human relations”? A umožňuje tento jev návrat člověka k člověku jako rodové bytosti? Nebo se jedná jen o dokonaleji maskované tzv. falešné vědomí?

Konference Hledání ztraceného smyslu práce si klade za cíl shrnout a prezentovat výsledky aktuálního českého a slovenského akademického bádání v oblasti odcizení a emancipace člověka se zvláštním ohledem na chápání těchto termínů v antropologickém a humanistickém slova smyslu. Poprvé v historii českého akademického prostředí však také nabídne prostor ke sblížení a vzájemnému poznání dvou zdánlivě vzdálených světů. Cílem je započít dialog mezi světem současného praktického managementu a filozofickou antropologií, a dále vytvořit platformu pro vzájemné propojení akademického bádání s profesionály působícími jako vlastníci firem, korporátní manažeři, HR specialisté či influenceři.

Konference je určena pro interdisciplinární příspěvky akademické veřejnosti z humanitních oborů a odborné veřejnosti z oblasti aplikovaného managementu a HR. Výstupem bude kromě konference vydání recenzovaných příspěvků ve zvláštním čísle odborného periodika či vlastním sborníku.

Bc. Radek Holodňák